Hánín = blatné strážní hradiště postavené u labského brodu asi někdy v 9. století libickým knížecím rodem Slavníkovců na písčité výspě na pravém labském břehu naproti drožďárně a správní středisko postavené v 11. století, které přetrvalo jen do 12. století; historické ostatky byly znehodnoceny regulací řeky a kamenolomem; význam hradiště spočíval ve funkci komunikačního bodu v centrální slavníkovské sféře, neboť leželo na spojnici Libice s Malínem (bývalé hradiště postavené rodem Slavníkovců), kde se nacházela mincovna; takovéto osady bývaly opevňovány náspy, dřevěnými plaňkami a sruby; hradiště mělo střežit výspu proti nepříteli; ve válečných dobách sloužilo k soustředěná branných sil; obyvatelé se živily především rybolovem; v místě nalezl archeolog František Dvořák kupecké vážky s porušeným denárem Boleslava II.; háninští obyvatelé pohřbívali své mrtvé Na Vinici; po zdejším slovanském obydlí byly nalezeny dvě hliněné nádoby a pec z kamene a vypálené hlíny; na druhém břehu stálo protilehlé strážní hradiště Hroby severních Charvátů a kouřimských knížat; dlouho patrné valy byly v počátkem 20.století zničeny lámáním kamene pro úpravu Labe, čímž zmizela celá vyvýšenina; v roce 2008 vydal Městský úřad publikaci Lenky Neřoldové a Ivo Ruse s názvem Hánín; neprodejná padesátistránková brožura s řadou fotografií se věnovala tamnímu hradišti, povodním, regulaci řeky, živočichům i těžbě kamene